Jako OSVČ můžete při výpočtu daně z příjmů uplatnit skutečné výdaje nebo použít výdajový paušál. Pokud splníte podmínky pro paušální režim, můžete místo samostatných odvodů posílat jednu měsíční platbu. Ukážeme si, jak se tyto tři možnosti liší a co si před výběrem spočítat.
Aktualizováno k 3. listopadu 2026.
1. Skutečné výdaje: od příjmů odečtete to, co doložíte
Pokud vedete daňovou evidenci, vycházíte z rozdílu mezi příjmy a daňově uznatelnými výdaji. Může jít například o materiál, nájem provozovny nebo software používaný k podnikání. Výdaje evidujete a uchováváte doklady, kterými je můžete prokázat.
Příklad: Za rok máte příjmy 800 000 Kč a uznatelné výdaje 520 000 Kč. Rozdíl 280 000 Kč vstupuje do výpočtu daně jako dílčí základ daně ze samostatné činnosti. Z výsledné daně můžete při splnění podmínek uplatnit slevy.
Skutečné výdaje stojí za porovnání zejména tehdy, když máte vysoké náklady na materiál, zboží nebo provoz.
2. Výdajový paušál: výdaje spočítáte procentem z příjmů
Výdaje stanovíte podle druhu činnosti. Pokud máte více činností s různými sazbami, evidujte jejich příjmy odděleně, abyste mohli použít správná procenta.
- 80 % u řemeslných živností a příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství. Nejvýše 1 600 000 Kč výdajů.
- 60 % u ostatních živností. Nejvýše 1 200 000 Kč výdajů.
- 40 % u většiny ostatních příjmů ze samostatné činnosti, například z autorských honorářů nebo některých svobodných povolání. Nejvýše 800 000 Kč výdajů.
- 30 % u příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku. Nejvýše 600 000 Kč výdajů.
Příklad: Máte příjmy 800 000 Kč z živnosti, na kterou platí 60% paušál. Uplatníte 480 000 Kč výdajů a dílčí základ daně vyjde na 320 000 Kč. V předchozím příkladu vyšly skutečné výdaje o 40 000 Kč vyšší, takže vedly k nižšímu základu daně.
Výdajový paušál zahrnuje všechny výdaje související s danou činností. Jednotlivé účtenky už k němu nepřičítáte. Dál ale vedete záznamy o příjmech a evidenci pohledávek. Povinnost podat daňové přiznání posuzujete podle běžných pravidel a přehledy pro sociální správu a zdravotní pojišťovnu se řeší samostatně.
Finanční správa – pravidla pro výdaje OSVČ
3. Paušální daň: jedna platba za daň i pojistné
V paušálním režimu posíláte finančnímu úřadu jednu měsíční zálohu. Zahrnuje daň z příjmů, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Pokud za celý rok splníte podmínky a vaše daň je rovna paušální dani, nepodáváte daňové přiznání ani přehledy pro sociální správu a zdravotní pojišťovnu.
Kolik se platí měsíčně v roce 2026
- I. pásmo: 9 162 Kč po snížení zálohy od července 2026.
- II. pásmo: 16 745 Kč.
- III. pásmo: 27 139 Kč.
V prvním pololetí se v I. pásmu původně platilo 9 984 Kč měsíčně. Snížení se vztahuje zpětně i na leden až červen. Kdo všech šest měsíců hradil původní částku, má podle Finanční správy přeplatek 4 932 Kč.
Finanční správa – snížení zálohy v I. pásmu od července 2026
Kdo může do paušálního režimu
Mezi hlavní podmínky patří příjmy ze samostatné činnosti do 2 milionů Kč ročně a splnění podmínek zvoleného pásma. Pásmo závisí na výši příjmů a u některých hranic i na tom, z jakých činností příjmy plynou. Překážkou pro vstup je například plátcovství DPH nebo běžné zaměstnání, ze kterého se odvádí zálohová daň.
I v paušálním režimu si evidujte příjmy podle jednotlivých činností, abyste mohli doložit splnění podmínek pásma. Pokud je vaše daň rovna paušální dani, slevy a daňové zvýhodnění na děti v ní samostatně neuplatníte.
Finanční správa – podmínky paušálního režimu a jednotlivá pásma
Jak si možnosti porovnat
- Sečtěte příjmy podle druhu činnosti. Zjistíte, které procento výdajů můžete použít a do kterého pásma paušálního režimu se případně vejdete.
- Porovnejte doložitelné výdaje s výdajovým paušálem. Pokud máte ve Fakturáku spárované úhrady a zaevidované náklady, můžete z nich vyjít a doplnit položky evidované mimo aplikaci.
- Srovnejte celkovou roční částku. U skutečných výdajů i výdajového paušálu sečtěte daň po slevách, sociální a zdravotní pojištění. Výsledek porovnejte s roční platbou v příslušném pásmu paušálního režimu.
Při srovnání zohledněte také to, zda podnikáte jako hlavní nebo vedlejší činnost a zda můžete uplatnit například daňové zvýhodnění na děti. Obojí může ovlivnit, která možnost vám vyjde levněji.